Zmatená...

Bůh deště
Vládne ještě
Nad myslí tou
Když padaji slzy tmou

Jaký důvod mají
Že na svět se podívají
Co myslí se honí
Smutné jen pro ní

Možná vzpomínek tisíce
Kdy za svitu měsíce
Milování jí schází
Poblíž lesa v mlází

Ani sama však neví
A sotva jí se zjeví
Důvody proč je smutná
Proč život tak hořce chutná

Nechce totiž
Žádnou potíž
Připustit si k sobě
Odmítá řešení
Marné je těšení
Že přivine se k tobě

Snad jednou přijde čas
Kdy pochopí zas
Kdo jí chová v mysli a srdci
To navěky přeci