Měsíční svit

Když slunce zapadne, odejde za obzor,
Vidím tebe, nebezpečného a chladného,
Vydal ses na vratký dřevěný vor,
Přes moře života zrádného, vláčného.
~~~
Jako tětiva luku se chvěješ,
Vztříc životu se bojíš snad,
Zahalen svitem stříbrným pluješ,
Ukojit pomstychtivý hlad.
~~~
Jsi jako nože hrot,
Stejně ostrý jako sladký,
Jako nekonečný brod,
Radši řiď svůj povoz vratký.
~~~
Všechen tvůj smutek a žal,
Nech projít k světu.
Odhrneš jako zbytečný val.
Poslechni poslední větu.
~~~
Běž si dál, pak ale zas se vrať,
Plačící bouří projdi
Svou pomstu vykonej, cestu však zkrať.
Cestu domů si najdi…