Moře otázek...

Umí člověk doopravdy milovat?
Umí člověk doopravdy mít rád?
To ví jen Bůh a s lety dlouhými
Můžeš zkusit si na to odpovídat!

Kolikrát člověk v životě chybuje?
Tolikrát, kolikrát v životě miluje…
Chyby jsou pro tebe poučení
Nevedou tě k věčnému zatracení…

Může někdo od druhých jenom brát,
Nedávat nic, všem se jen smát?
Může, jenže člověku takovému už
Nestačí nic a vše je pro něj málo…
Z ničeho už radost nemá,
Věc už pro něj nic neznamená…

Může někdo druhým jen dávat,
Nic za to nechtít,
Úsměvy své rozdávat?
Může, jenomže ten, kdo jen dává,
Za chvíli nemá nic..
Nemůže dávat pořád
To je věc jasná, ale ostatní chtějí od něj stále víc…

Existuje na světě spravedlnost?
Odpověď není vůbec lehká…
Je to stejné jak kde brát nevinnost,
Kde brát lásku a odpuštění,
Jak neupadnout v zapomnění…

Dokáže žena odpustit nevěru?
Dokáže to i muž?
To je věc složitá…
Neznám na ni odpověď, věru…
Snad, když druhého milujete,
Všechno jde stranou, chyby nevidíte…

S léty člověk pozná mnoho,
Ví než ztratit milovaného,
Lepší je mu odpustit,
Od morálky upustit..

Jenže kdo odpouští moc
Toho čeká krutá noc.
Noc temná, kde už světlo není,
Vše upadne v zapomnění…

Ten kdo však odpouští s mírou
Může se těšit dobou vírou,
Druhé zbytečně nesvazuje
Ráj těm všem druhým ukazuje…

Má cenu žárlit?
Má to cenu nějakou?
Možná jen ukážeš druhému,
Že pro něj láskou hoříš…
Jenže žárlivostí nesmírnou,
Jenom dobrý vztah zboříš….