Hvězdička.

Mé oči hledí tam kde hvězd je záře,
hledám v ní ztracený svět a němé tváře.
Tváře smutné i s úsměvem na líci,
hledám tam srdce lásce té přející.

Mé oči dohlédnout chtějí dál a dál,
mít ten dar štěstí,o jak bych se smál.
Štěstí se nedá utrhnout jak květy růží,
štěstí je prchlivé,hojné a mysl po něm touží.

Každou noc vyhlížím tu mou hvězdičku malou,
mít ten dar soužití a lásku stálou.
Každý hledíme tam kde budoucnost snad čeká,
i když nás kolikrát její závěr leká.

V budoucnosti vidíme kolikrát naše bití,
v lásce a poznání je radost našeho žití.
S úctou vzhlížíme ke hvězdám kde osudy se rodí,
samota a beznaděj životu velmi škodí.

Lidé milí, lásku nenechte nikdy zmařit,
pak bude život lepším a bude se Vám dařit.
Milujme se a množme se to byla čísi slova,
ztratíš li lásku svou, bojuj o ní znova a znova.

Nech promluvit své srdce a svůj jemný cit,
něhou ji zahrnuj a pohár lásky darem budeš pít.
Omámen tím nektarem ti bude odměnou,
pak ti bude svítit tou září svou bezměrnou.