Jsem tvoje...

Odcházím z bojiště
se sklopenou hlavou
řasenkou tmavou
prý voděodolnou
prý...
Odcházím z války
o svou vlastní duši
zatímco zůstala tam
ona a ty sám
zkrvavený, bezcitný
prahnoucí po odvetě
když se k tobě skláním
a šeptám "miluji tě"
Dlouho jsem to chtěla říct
Nezastaví mě nic
Snad jen tvůj chlad
Máš mě rád?
Lásko...
Máš mě trochu rád?
Teď když se nad tebou skláním
Dávám ti všechno
Nepřeháním
Lásko?
Může někdo tak moc milovat?
Odcházím z bojiště
Zase jsme nevyhráli
A šašci se nám smáli
A pak nás milovali
svým vlastním zvláštním způsobem
Lásko, byl jsi jenom snem
Zdál ses mi na malou chvíli
Však bolest z probuzení...
Ta nepomíjí...
Odcházím z bezvýznamného boje
o tebe, lásko, o tebe
Oči se klíží a já spím vestoje
A vím
Lásko, jsem tvoje
Stále jsem tvoje...