Obrození

Uprostřed davu,
ztemnělý zrak,
na skloněnou hlavu,
dopadl růžový mrak.

Zvedla pohled k nebesům,
a hvězdu jasnou padat zřela,
tu došlo v srdci k otřesu,
a lásku zase cítit chtěla.

Hvězda, hvězdička,
Sluneční kvítek,
malá, tak maličká,
setkání stříbrných nitek

že z dálky letí, nevnímá,
den nebo chvíle pouhá,
cítí, že ji chytit má...
a duší vane... touha

Krása okamžiku,
krása sladkých míst,
trvání cukrbliku,
trvání krásných jízd...

co na tom však záleží?

Ta hvězda malá, maličká,
zažehla dvě sluníčka...
a zahřála dvě srdíčka...