Znovu

Už je to tady znovu,
zase jsi mi zbořil svět,
jen vyslovením několika vět.
Nastal bod zlomu,
já to vím, ale bráním se,
připustit si, že zas zranila jsem se.
Nedokážu tě vyhnat z hlavy,
přestat na tebe myslet,
vidím jen tvoje klady.
Je jich tak málo vidět,
ale já je vidím,
ani nevíš jak moc se za to stydím.

Stačilo jen vět pár, pár pohledu,
zbořil si to zase bez ohledů.
Ničíš mě, ovládáš,
už nechci, ty to víš,
ale ty se nevzdáváš.
Pro tebe je to jen hra,
ty a já, my dva.
Pro mě je to víc,
ale nedokážu to říct.
Tak nastal další bod zlomu,
máš mě ve spárech znovu.