Vyhaslá láska

Za trochu lásky šel bych světa kraj.
Jsou to verše známé,
vždyť někdo je už psal.

Já cítím se tak prázdný
a přitom plný citu jsem.
Já cítím se tak známý
světa kraj šel bych až za mořem.

V tom moři mnohé ryby plavou.
Nevím, jestli veselé, či smutné jsou,
mají taky trochu lásky?
Mají, snad jen tu za vodou.

K čemu ty své city mám,
když ubližuje člověk známý,
chtěl bych se podobat rostlinám,
které duši i tělo mámí.

Každá rána mého srdce
je jako střep bolavý,
který sok mi vbodl do paty,
ať zlou krev mi to vyplaví.

Ale žádná neteče,
jen bolest cítím.
Je to láska, nebo trest?
Nevím, nechci už tu tíhu nést.

Co špatného jsem udělal?
Snad jen to, že jsem miloval.
A za to jsem trestaný,
jak voják v poli zraněný,
a tak tiše trpím dál.