Tvá slova

Dívat se do očí a předstírat
V hloubi duše bolestí umírat
Přát si a toužit pořád a stále
Láska vzplála tak náhle.

,,Neplač, bude lépe, však uvidíš“
Ze stromu snů ovoce sklidíš
Chci slyšet těch pár slov
Co odráželi by se všude dokola,
Jak rozechvělí kov.

Letmý dotek ruky tvé zamrazí
Život celý mi rozhází
Nechci nic zničit, jen mít rád
A vše co mám, s láskou ti dát.

Jdi mi z očí, jdi mi z duše
,,Proč?“ ptáš se tak plaše

Co dávají mi pohledy tvé?
Naději
Co berou mi tvá slova?
Naději

Tak proč tu stále stojíš?
A jen tiše brečíš?