Moje lásky

Jsou to jenom lásky,
tak trochu hry
a to bez nadsázky.

Vím, že nemůžu už dál.
Tam kde tvoje vlásky
vlají tak smutně hezky,
tam, kde sem si kdysi hrával,

To, co zbylo z krásy,
jsou už jen tvoje vlasy,
dát je větru můžeš sama.

Ty, cos byla známá,
jsi teď dál než předtím.
Cesty do neznáma
dláždím sám, a to hned z rána.

Vím, že tyhle lásky,
co se mně tak pletou,
her s malými pásky,
jdou věta s větou.

Já už nechci takhle dál,
vždyť každý se jen smál
a to důležité není,
to stojí vlastně opodál.
Jak zahlédnu to, tak vím,
že už jen tohle bych si přál.