Opožděné vyznání

Já nejsem dokonalá…
to já vím..
já nejsem překrásná..
a nevím co smím
Dlouho si mě miloval,
dlouho si mě chtěl,
všechno si mi sliboval
a pak si odešel
Vím..nikoho nebaví čekat,
Měla jsem tě ráda,
jen jsem nechtěla spěchat,
ale nechtěla jsem být sama…
Někdy je to těžký mi rozumět…
vím že svý chyby mám,
já chtěla ti vyhovět,
ale na všechno byl si sám…
Slovíčko PROMIN teď už asi nezachrání nic,
šanci mi dej,
nechci nic víc,
jen se hlavně neptej…
Neptej se proč tak najednou,
proč tak náhle,
proč chci být s tebou,
pořád a stále…
Pořád si to přemítám,
všechny ty chvíle strávené s tebou,
to jak mě objímáš,celou svou něhou…
Pořád se mi o tobě zdají sny,
nemůžu spát,
chci aby to bylo jen JÁ a TY,
a chci se s tebou smát…
Jenže čas je zlý,
vzal nám toho hodně,
tobě je už free,
a mě je smutně…
Už máš jinou,
na kterou teď myslíš,
už seš šťastný
a už se netrápíš…
Jsem moc ráda,
že je dobře alespoň tobě,
já nechci být sama,
ale nemůžu nutit tebe…
Co mi zbývá??
jen doufat,
doufat že čas ubíhá.
Nevím jak to teď skončit,
jestli se už mám loučit…
Všechno mě to tak strašně mrzí,
ale nějakou básničkou se to popsat nedá,
tvůj cit už není ryzí,
a já už nechci být smutná…
Řeknu ti to slovo,řeknu-
MILUJI TĚ-
ale to sebou si hned vezmu,
protože vím,že nokouzlí tě…