Zloba

Zpěv ptáků ze snu mě vytrhl,
a ten nejsladší sen mi přetrhl.
Sen ve kterém láska znamenala víc než peníze,
kde každý prožíval stav beztíže,
neexistoval smutek,
který právě teď v mém srdci přebývá.
Žádná zloba,
která mou duši zachvátila,
když odešla jsi bez rozloučení s jiným chlapem.
Nezbylo mi po tobě nic,
ani pár fotek - i ty jsi si vzala s sebou pryč.
Chci zpět do toho snu, ze kterého jsem se probudil,
kvůli čemu jsem se vlastně narodil?
Což u mé kolíbky nestála žádná dobrá sudička?
Jsem tu snad pro to, abych po světě chodil s rozervaným srdcem a propálenou duší?
Každý z nás zaslouží si kousek toho štěstíčka.
Snad najde se jednou nějaká princezna, co kletbu mou nadobro zruší.
A pak zjizví se láskou moje dušička.
A mé srdce se zase naplno rozbuší.