Cusco

U nohou Cusco, město Inků,
v nadmořské výšce pomalinku
šinu se zpátky na hotel,
co jsem to jenom, co jsem chtěl?

Přes mocné chrámy kostel katolíků,
symbolem konce v době vzniku,
jenže to tehdy je snad vůbec netrápilo,
co jsem to jenom, co to bylo?

Konečně dveře, mocné krovy,
můj mozek se snad nevysloví,
pro úctu k těm starým zdem,
zůstanu zcela oněměn.

Konečně večer a tma vládne,
teď říct už bude zcela snadné,
že navzdory mumiím a trepanacím,
jedině k tobě rád se vracím.