Vodopád

V náručí temné řeky
Kolébám víru dětí
Déšť padá – hebký, měkký
Pramínky zaplést chce ti.

Hladinou slunce hasne
Jak podléhá tvé kráse
Pro zemi příliš jasné,
Pro oheň čisté zase

Do mitry z vodní pěny
Největší démant vkládám
Tak velí srdce ženy
Která tě, věř, má ráda.

V ubohém světě živých
Chlapečku, smrt je jistá
Království hlubin sivých
Trůn svému princi chystá

V kolébce šedých proudů
Opatruj, matko, syna
Až k poslednímu soudu
Až jasná bude vina

Až zazní trubky z kovu
Ztupí se zášti nože
Ať setkáme se znovu
Můj kvítku …
… lásko…
… BOŽE!!!