Hijo de muerte

K slunci za obzorem
odcházejí stíny
kmínem a zázvorem
voní cesta z hlíny

Banda krvelačná
s citem pouštních hyen
stahujou se mračna
hrom spouští requiem

Keře pistácijí
šumí do krajiny
dobře tělo skryjí
místo tvrdé hlíny

Tak si na fiestě
za mě carne berte
ležím tu na cestě
hijo de muerte

Promiň mi to moje
malá seňorýno
promiň že ti více
nepolíbím rety
ani do pokoje
nepřinesu víno
sním pak u měsíce
hrát na kastaněty

Jiní tě chtěj taky
v noci pomilovat
nevěř na zázraky
nestih jsem se schovat

Byly na mě čtyři
navíc měli koně
musíš se s tím smířit
neplač na balkóně

Vzpomeň na tu něhu
která s námi byla
když jsi mě na břehu
prvně políbila

Potom naše duše
splynuli jak řeky
a to jednoduše
bude tak na navěky

Promiň mi zda můžeš
moje seňoríno
že už do kytice
nesvážu ti květy
vlčí mák a růže
či divoké víno
šípky od silnice
rudé jak tvé rety