Síla lásky

Noc odjela na temném oři do své sluje spát,
můj milovaný přichází a já mám zase důvod se smát.
Tolik po sobě toužíme, naše láska hory by mohla přenášet.
Když spolu jsme, máme chuť vzlétnout a v oblacích se vznášet.

Vážíme si každičké chviličky, proklínáme čas a vzhlížíme k hodinám.
Než budeme se muset opět rozloučit a vrátit se ke svým rodinám.
Jak v zámku růžovém usněte lidé teď a tady,
síly opouštějí nás z věčného skrývání, nevíme si už rady!

Potichu šeptáme si milostná lásky vyznání,
tak tiše jak hříšníci šeptají pokání.
My nepotřebujeme více než srdce, ruce a ústa,
bez lásky je cesta životem tak prázdná a pustá ...