Vzpomínky

Vzpomínky na staré časy,
Na ty časy plné krásy
Když se občas hlavou honí,
Člověk málem slzy roní.

Na ty časy s vůní máje ...
Napětí se dalo krájet,
V sladkých slovek hlas se třese,
Letmý dotek jiskru nese,
Není třeba plýtvat řečmi,
Stačí pohled nekonečný
Kontakt rtů – jak nezkušený
Neměls´ předtím žádné ženy ... ?
Ale měl, zní odpověď.

Jen žádná nebyla jako Ty.

Srdce buší, buší, závrať,
Jen ať není třeba návrat,
Moje ruce na Tvém těle
Nebrouzdají příliš směle,
Zašeptáš však do ouška,
Nepospíchej, hezoučká ...
Máme přeci času dost.

Prosím, ať je ho věčnost.

Zdá se to být plné kýče,
Kdybyste však měli klíče
Od osobních archivů
Srdcí, co jsou naživu,
Víte, že ta výpověď

Není nic než pravda.

Vzpomínky na staré časy
Staré časy plné krásy ...
Vzpomínka je sic věc hezká,
Jdu však radši užít dneška.