OBRAZY

°

pokouším sny
. . .
(mezi námi - někdy pěkná hloupost)
. . .
vlastně hledám jen obrazy
. . .
třeba mé poslední milování
(je to vlastně už tak dávno)
co jsme se ženou byli naposledy spolu
než navždy odešla aniž jsem si stačil pořádně uvědomit
že už provždy není . . .

stále vidím v Tvých očích odlesky plaménků svící
rozžatých po našem kruhu
pár bylo na oknech, na skříňkách
Tvé tělo mihotavě ohledávaly
mé dlaně i milostné stíny
(hlasitě jsi se u toho smála skoro vždycky)
. . .
nevím proč mne napadlo právě to přirovnání
když bylo víc detailů
které mě tolik oslňovaly
třeba . . . anebo raději ne . . .
nebudu se o nich zmiňovat
i když dnes bys mi to už asi neměla za zlé
kdybych popsal kapucínku . . .
nebo malou svůdnou pihu
. . . na levém rtíku . . .

pokouším sny
dohnat obraz chvíle
než jsme pak spolu usínali
zvláštní obětí
ve kterém nám bylo spolu tak dobře
(ani nám v něm netrnuly ruce)

proč o tom vyprávím . . . ? . . .

snad abych si připomenul všechny drobnosti
intimních prožitků jimiž jsme se obdarovávali
všechny ty překvapivé objevy
na cestách do našeho společného nitra
kam jsi mě vodila za ruku
jako nemohoucí dítě bez nejmenšího studu
tance víly a čaroděje
vlajících barevných šátků
a divokého dravce
zmáhajícího Tebou hraný odpor tygří ženy
i odevzdanou pokoru
přijímanou laškovnými stisky na uvítanou
tak dráždivou silou své hebkosti
svlaženou prameny teplého jezírka
ze kterého dala jsi žíznivému pít . . .

ze vší té bohatosti pak zrodil se Jan
a za dva roky pak Petruška

bylo to všechno tak neuvěřitelně dokonalé
jak jen skutečně může být . . .

opravdová . . . L Á S K A . . . ! . . .

tak pokouším sny
ne pro svou marnivost
ale pro víru
pro vědomí že nejen byla . . . a jistě stále ještě někde je . . . ! . . .
. . . zbloudilá postevnice . . .

°