O polibcích ...

Polibek první lišil se od dnešních,
ten první byl plný tolika zvláštních otázek.
Ten dnešní je pro mne neskonalý hřích,
a z života mi dělá tisíc kouzelných pohádek.

I další něžné polibky dnes dostáváš,
ty polibky spát mi nedají.
Pak v esemeskách si s nimi pohráváš,
to když tě Můzy líbají ...

Polibky pokryla bych celé Tvé tělo dokonalé,
všechny patří jen Tobě, lásce milované!
To já vždy jak žebrák prosím a žebrám,
drobečky z Tvé lásky po světě hledám a sbírám!
O polibky nepros, nežádej,
dychtivě si je ze rtů mých vychutnej!