Smutný les

Slabý vánek vlasy cuchá,
Kouř od pusy stoupá,
Tma a chlad se v lese rozpíná,
Ticho nejtišší se zdá,
Nikde ani noha,
Nikde ani ruka.

Světýlka z města v dáli svítí,
Tam život zdá se býti,
V tomto lese roste jedno malé kvítí,
Z čeho může žíti?

Po staletí je zde prázdno,
Pořád tak stejně chladno,
A úplně stejně mrtvo,
Cožpak jsme na konci lásko?

Kam jsem se to dostala?
Sem jsem nikdy nechtěla,
Nevím kudy zpátky z lesa,
Cvrčky jsem náhle uslyšela.

Cvrkají si vesele,
Ano, život tu je!
Rozhlédnu se pořádně po lese,
Vždyť tu přeci jen krásně je.

Samota a stesk,
Roztírá se přes celý les,
Avšak cvrčci tu stále dál cvrkají,
A ani si nenaříkají!

Čekám v lese,
Na mého prince,
Co přijde si pro mě,
Odnese si mě v sedle,
ruku v ruce,
a už mě nikdy nenechá zabloudit,
do končin jako tadle!