Polibek
Polibek
díky kterým ruce se třesou,
pro ně do náručí Tvé se vracívám,
až do nebe mě nesou.
Doteky rtů tep srdce mi zrychlují
a touha nenasytná je.
Já toužím po Tvém objetí,
ať noc nebo den je.
Přítomnost Tvá trému mou vyvolá,
pohled Tvůj však klid duši dává.
Polibek před spaním vzpomínky přivolá
a s radostí v srdci se nejlépe spává.
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Ty gramatické rýmy takové básni vždycky trochu škodí. Je to škoda, protože je to velmi milé a je z toho cítit upřímnost :)
28.12.2014 22:44:14 | Tom Dvořák
Na druhou stranu, teď když to čtu znova, koukám, že jsou tam JEN gramatické rýmy - on je to možná tak trochu účel, že? :)
28.12.2014 22:44:53 | Tom Dvořák
Každý umělec se snaží tomuto druhu rýmu vyhnout. Je to snazší, takové jednoduché k poslechu.... je to báseň, kterou jsem napsala v 16ti letech o a literatuře obecně jsem věděla veliké nic, kéž bych mohla říci, že to byl úmysl :D ale od srdce rozhodně byla.
29.12.2014 22:14:30 | Keroll
O tom žádná. Ale oni gramatické rýmy mají taky své místo, když se vyuziji účelně :)
29.12.2014 22:42:12 | Tom Dvořák
líbivá... přece jen, co je na polibcích nehezkého?
a jen takový detail.. oBJetí, ne obětí.. objímáme :-D bije to do očí a trochu to kazí :)
04.11.2008 19:14:00 | MishaX