Láska

Všichni neustále hledáme lásku.
Každý!
O čem je většina filmů a knih? Co je znázorněno na obrazech? Kolem čeho se točí řeči?

A přitom ji máme v sobě.
Každý!
Máme ji v sobě tolik, že můžeme objímat celý svět.
Srdce je stvořeno, aby milovalo. Pod zástěnou strachu a obav je velké rudé tlukoucí srdce
Každý úder je hlasem života, hlasem lásky.

Ach ty naše strachy. Já se bojím, hrozně moc.
Bojím se lidí, bojím se sebe, odmítání. Mám strach se ostatním otevřít.
Otevřít okna a dveře dokořán a vpustit teplé jarní slunce, lásku.
A přitom čím víc dáváš, tím víc dostaneš.

Stát se zase dítětem, odhodit názory, předsudky, přesvědčení.
Prostě být.
Radovat se, skákat, smát se, říkat, co mi slina do pusy přinese, chodit s očima dokořán a hltat
Celý svět
Vidět zázraky a svá srdce nechat otevřená dokořán

Všichni neustále hledáme lásku.
Vždyť co je láska?
Přikrýt někoho dekou, když usne na gauči, probuzení polibkem na tvář, přijít domů a teplá voňavá večeře už je na stole, koupit květinu, dát dárek, říct: „ Dnes vypadáš krásně“, podržet za ruku, usmát se, pohladit….
Není to nic víc a je toho spousty

Láska jsou krátké okamžiky, kdy objímáš svět
A pro ty stojí za to žít