Jen málo slov stačí

Jen málo slov stačí,
když člověk po své cestě kráčí
Náhle se může vznést
nad křižovatky všech cest
Vždy najde tu svoji
Jen se bojím...
Když bude padat sníh či déšť,
srazí mě zpátky k zemi?
Co když tu pro mě už nebudeš?
Počasí často se mění...

Jen málo slov stačí
a člověku je k pláči
Náhle se může propadnout
do propastí, z nichž není možné se hnout
Žádná cesta, co by vedla ven
Vím to moc dobře
Vždyť právě tady jsem
Brodím se myšlenkami na tebe
Topím se ve svém vlastním pláči
Jak málo slov stačí
a není pro co žít
Jestli mě tam nahoře slyšíš
Nechci už létat
Chci ti jen odpustit
Neříkej nic,
ať dokážu ti odpustit...