Omlouvám se ...

Omlouvám se Ti za to dnešní odpoledne,
s Tvým odchodem jas mého dne bledne ...
Nechtěla jsem, abys mne viděl se slzami v očích,
bez Tebe slábnu, do reality nemohu vykročit.

Přijmi mou pokornou a upřímnou omluvu, prosím,
samota je druhá strana lásky, to já už dobře vím.
Nechci Ti přidělávat starosti, ty musíš v klidu být,
ale jak přežít neděli, kde mám sílu na to vzít?

Alespoň na chvíli budu zas vzornou manželkou,
plakat už nesmím, jsem přece holkou velkou!
Já vím, že lepší by bylo lásku si jenom užívat,
nedovedu však dělat věci napůl, nesmíš mi to zazlívat!

Každý Tvůj odchod je předzvěstí Tvého návratu,
budu trpělivá, pondělí bude opět dnem zvratu.
Vidíš, lásko, už nepláču, také už půjdu z práce domů,
zapojit se do všedního dne, do všedního shonu ...