Zrození lásky

Ach, osude, bylo mi toto z hůry dáno?
Je tohle v knize osudu psáno?
Co? No přece příběh velké lásky ...
Příběh prince a jeho krásky ...

Náš příběh začal v měsíci dubnu,
chci být pro Tebe krásnou, proto hubnu.
Líbilo se mi jaks se mnou flirtoval,
na pracovním obědě sis se mnou potykal.

S odstupem tvrdíš, že už ta pusa na tykání nebyla obyčejná,
nemohu posoudit, ale jiskra, která přeskočila, byla zřejmá.
Potkávali jsme se často, letmo ses mě dotýkal,
s chutí mě políbit jsi se přitom potýkal.

V květnu, v měsíci lásky, jsme se poprvé milovali,
byl to sex v kanceláři, nic si od toho neslibovali.
Brzy jsme však pochopili, že z milenců stali se přátelé,
naše dny byly najednou plné slunce, veselé, sečtené ...

Často jsme spolu utíkali do hotelů se pomilovat,
anebo jen tak daleko od lidí se někde potulovat.
Povídali jsme si, smáli se, hladili a líbali,
Ty mě a já zase Tebe se za ruce brali ...

Pak přišlo září, nastal podzim, krásný čas,
tys vyznals mi lásku a já poté Tobě zas.
Od Té doby naše srdce láskyplně tlučou,
před takovou láskou lidé neutečou ...

Snad ale na kopci nezazvoní zvonec
a zvoněním nebude naší veliké lásce konec ...