Vločky z nebe...

Vločky z nebe lehce padají,
chytám je v náruč, chci je skrýt.
Však po dotyku se mnou náhle roztají
a zase sama musím být...

Toulám se ulicemi, kolem sníh je černý.
V minulosti někdo vyslovil,
že svým snům má být člověk věrný..

Tak já se snažím, snažím se být věrná!
Však já o tobě nechci snít
a budoucnost mi černá..
Neměl jsi to dělat!
Co? to víš ty sám..
Už od začátku jsi tušil,
že ti srdce dám!!
Tak proč už ho nechceš?