jako..
jako..
jako tikot hodin zněl tlukot srdce ukrytého
jako propast oči měly hloubku oceánu bezbřehého
jako šum vodopádu šuměl dech uvnitř těla
jako samet jemné pokožky dotyky hladily
jako bouře v propasti času cit zmizel za chvíli
jako mech vlhký býval polibek když jsi chtěla
přesto
jen jako zdá se mi žes myslela
slova svá vyřčená ve chvílích
těch vzácně společně ztrávených
než se zloba nesmyslná zabydlela
v místech pro lásku určených
odkud smutek vyhnal smích
.
.
.
.
.
Opravdu vše bylo jen jako?
jako propast oči měly hloubku oceánu bezbřehého
jako šum vodopádu šuměl dech uvnitř těla
jako samet jemné pokožky dotyky hladily
jako bouře v propasti času cit zmizel za chvíli
jako mech vlhký býval polibek když jsi chtěla
přesto
jen jako zdá se mi žes myslela
slova svá vyřčená ve chvílích
těch vzácně společně ztrávených
než se zloba nesmyslná zabydlela
v místech pro lásku určených
odkud smutek vyhnal smích
.
.
.
.
.
Opravdu vše bylo jen jako?
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
děkuji za komentáře, smutné věci k životu bohužel patří také, věřím ale tomu, že nebude jen smutno. Život prostě běží dál.. :-)
Krásný den, všem..
;-)
12.11.2008 11:53:00 | certsest
Je v ní to nejisté a pochybující Něco, nad čím občas hloubá i mé srdce..moc pěkná:)
11.11.2008 21:30:00 | Fighting Dreamer