já, ty a on

Sedím na zábradlí u hřiště,
můj kluk mě objímá a drží se mě jako klíště,
on to nevidí, netuší, ale já to vím a cítím,
že za jeho zády ruku mám a tvou v ní držím.
Moje pocity se ve mně bouří
a mé svědomí mě čím dál tím víc souží,
možná měla bych mu to říct a přiznat se,
snad nás pochopí a všechno to unese,
bojím se, pravda je krutá,
je jako bosá noha, nikdy neobutá.
Cítím teplo tvé horoucí a toužící dalně,
ty letmé pohledy a dotyky, nikdy nezapomenu na ně,
jeho ruka je o proti tvé tak těžká a hrubá,
tlačí mě k zemi, připadám si nicotná a ubohá.