Popsaný polštář
Popsaný polštář
Nafouklý fantazií,
lehoučký svými sny,
z jemného plátna nebe
Světlý vzor blesků
Tvého vztekání,
jehož úhly stejně miluji
barvou radosti a vášně
Voní
ospalými vlasy
v prstech,
když ráno exploduje
rozbřeskem
Tvé náruče
Noční stíny
všeho smutného
se skrývají v rozích
a tajně vysílají
peříčkové směrovky
do budoucnosti
ztišení
Jako velbloud
ve svých hrbech
schovává …
naději zítřků
s potem současnosti
a motýlem lásky
na spících řasách
lehoučký svými sny,
z jemného plátna nebe
Světlý vzor blesků
Tvého vztekání,
jehož úhly stejně miluji
barvou radosti a vášně
Voní
ospalými vlasy
v prstech,
když ráno exploduje
rozbřeskem
Tvé náruče
Noční stíny
všeho smutného
se skrývají v rozích
a tajně vysílají
peříčkové směrovky
do budoucnosti
ztišení
Jako velbloud
ve svých hrbech
schovává …
naději zítřků
s potem současnosti
a motýlem lásky
na spících řasách
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskKomentáře
maucta... píšeš nádherně
zase jednou pozdě lituju, co všechno tady nestíhám číst
21.12.2008 20:42:00 | drsnosrstej kokršpaněl
příliš mnoho fantazie
příliš mnoho snů
příliš málo naděje
:
může za to polštář?
***
Jiří senior
01.12.2008 22:20:00 | j.c.
Jako vždy levandulová báseňka hřejivá
21.11.2008 12:49:00 | Vivi.~2
Moc dobře se mi básenka četla, pro mne je krásně myšlenková. ST! za obsah. Povedla se.
13.11.2008 21:44:00 | NikitaNikaT.