Spása

Prosím - spas mě!
Utápím se v průměrnosti,
duše umírá,
když se příliš postí,
když jí láska nenabíjí,
rozum si možná lebedí,
ale srdce šílí.

Spas mě - Ať vidím naději
a smysl sama sebe,
nech mě umřít raději,
ta samota fakt zebe.

Spas mě, jen s tebou
jsem spontánní a šťastná k zbláznění,
jseš sluncem co chmury vyhání,
i když je pod mrakem.
Jsi mým velkým zázrakem.

Mám tě hledat nebo se někde objevíš,
jsi někde kolem,
nebo máš svou tajnou skrýš?

Já tě prosím a budu prosit navěky,
je mi jedno, zda přijdeš od vedle
nebo z nějaký země daleký.

Ať už tvý teplý ruce
zahřejou mý tělo studený,
ať už přestanu být jen já
a jsme MY.