ST! Ta mě až dojala, krásně napsané, kéž skřítek Dobroděj v každém z nás zůstane..
29.12.2009 13:56:00 | Pevya
Tah štětce pohladí, až duše pokřeje
ač věkem znavená již padá do závěje
bloudíci k vrcholům samoty po cestách
tu v stínu ďábla jde, div že nezakleje,
k pokoře má ji kříž v rukou Metoděje
až malá dlaň s ní opět setře prach
***
Jiří senior
04.12.2008 06:58:00 | j.c.
A je to tu! Jsem unešen veršotepectvým Tvým lepým,a nenapadá mě žádný moudro.Excelentně zveršováno,navíc s myšlenkou,tím se tu mnoho děl chlubit nemůže:)! ST!-S-
03.12.2008 17:34:00 | Skywalker
Jé, jasně vidím ho, vesele se teď směje,
tvé srdce do toho úsměvu píseň pěje
a v očích jiskření a v tváři něžný nach...
Nad tím vším zněžnělý vánek svou lásku věje,
možná je léčivý, s aroma od šalvěje,
jistě je hladivý v citových krajinách...
:o)
24.11.2008 19:33:00 | Cecilka
dětské vše je milé..
až do oné chvíle..
než se k vlastní zlosti
ocitne to dítě
ve viné dospělosti..
16.11.2008 21:23:00 | Bean
krásná... jj, strach je součástí našeho života, a je nutnou soucástí, pže nás motivuje jít dál /bo by aspon měl :-)
16.11.2008 18:33:00 | Caracol