Zahradnická

Ona je jako kopretina,
nebesky krásná,
hříchem vina.
Ona je jako slunečnice,
ve stínu zahrad
jí žhnou líce.
Rty rudé má jak růže,
na koho promluví,
podlehnout může.
Navenek bílá lilie,
uvnitř však tají,
srdce prohnilé.
Zahradníku můj rozmilý,
varuj se zrádné květiny!