Láska vlčí

Modrá hloubka nekonečná,
na dně,
dvě malé perly černé,
rvou mou duši,
na kusy.

Jsem vůdce vlčí,
a přece srdce trpčí,
pro lásku tvou,
pevně nedobitnou,
zoufám,
toužím,
v modlidbách kroužím,
jen a jen...nad tebou.

Bílí zajíc,
s krvavým límcem,
chladné srdce,
bílé vlčice,
neobměkčí více,
srstí pokryté líce.

Chodím jak prašivý pes,
prahnoucí jen po té,
co k milování stvořil les,
jen její city,
jsou tak kruté!