Báseň "NAŠE"

Oči září, ruka se chvěje.
Pohled... můj.
Pohled... Tvůj.
Něco zvláštního vzduchem pluje.

Ruka se zvedá, na tvář si sedá.
Pohlazení... moje.
Pohlazení... Tvoje.
Opravdu - něco tu je a klidu mi to nedá.

Kolem očí jemné vrásky,rty se protáhnou.
Úsměv... můj.
Úsměv... Tvůj.
Pořád je to tady, už by mě mělo něco napadnout.

Blíží se ten okamžik a s ním tvář.
Polibek... Tvůj.
Polibek... můj.
Už to skoro vím. Něco mi šeptá "však už to znáš!"

Rty se oddálí, po sobě chuť nechají.
Poznání... moje.
Poznání... Tvoje.
"Je to přece VAŠE láska.", zvonečky nám šeptají.

Díváš se na mě a já na Tebe.
Láska... moje.
Láska... Tvoje.
Láska... Naše.
Tiše se usmívá a nese nás do nebe.