Pořád jsi

Jako vášeň –
Posedlost, cítíš to?
Do dalšího těla
Zabodávám se jak včela
A ničím hráze,
Které mi bránily
A síly srdce,
Které mi clonily –
Touha poznávat a mít
Silnější než já…
A silnější než cit,
Který k Tobě jsem cítila,
ta touha zbabělá,
Touha ďábelského anděla.

Sama spát a Tobě lhát,
Že s Tebou chci jen tak (ne)být,
A sama spát a Tobě lhát…
Že chci jen o Tobě snít,
Proč,
Z Tvé lhostejnosti vytratil se cit .
Já špatně trhám nit…

Ty jsi byl a pořád jsi,
V životě mém,
Skoro silně jako byl jsi dosud
A já si říkám,
Mám Tě poznat blíž,
Třeba je to osud…

I když jen jako kamaráda
Poznám Tě –
Stále mám Tě ráda.

Jsi síla, pro kterou dál budu žít,
I když budu o komkoliv jiném snít.
Jsi svět, co krade hvězdy mé z mých očí
A jsi polárka,
Kolem níž vše se točí,

Jsi jitřní rosa,
Tančím bosa
Po Tvých snech
A Ty víš –
Dám všechno pro Tvůj dech.

Za Tebe bych dýchala,
Za Tebe bych žila,
I když budeš jinde s jinou,
Budu Tvoje víla.

Jsi víc,
Přesto teď jinde zkouším vytvořit si vlastní svět –
Snad, abych se nezbláznila
A nebyla bludička, jen víla….

Jsi poklad, který vyklouzl z mého srdce
I kámen, který uhodil mne prudce
Ránou mířenou do srdce.

Jsi víc
A Ty to víš –
Ať budu vídat kohokoliv,
Ty se ze mě neztratíš.