Vzpomínky

Vzpomínky na nedávné časy,
časy nepředstavitelné krásy.
Jak se mi to v hlavě honí,
slzy velké se mi v očích rojí.
Byli jsme do sebe zamilovaní,
to už však pravda není,
ze skutečnosti se stalo snění.
Nejraději bych zpět to vzala,
a zas tě sladce líbala.
Po tvých dotycích se mi stýská,
chybí mi tvá přítomnost blízká.
Srdíčko moje stále víc bolí,
podivné myšlenky se v hlavě rojí.
Pomalu a potichu umírám,
do depresí upadám.
Jen jeden člověk ví co se děje,
ale umřu dřív než se naděje.
Nestihne říct ani hlásku,
už tak život vysí na vlásku.