Milenkám

Na barové židli ve výšinách,
po skleničce dobrého vínka,
postel s dívkou v bílých peřinách,
sen nejednoho snílka.

Rty svlažené zakázanou krví,
vlhká bříška prstů z koutů tajemna,
v náruživé vášni kouzlo jejich tkví,
objetí dnu oplácí pouze její tma.

Hříchů několik za jediný večer,
polibků mnohem, mnohem více,
na nebi nejsou hvězdy, ale svíce,

kamarádem do dneška byl jen dřevený kačer,
na barové židli ve výšinách,
poznal jsem tvé kouzlo v tvých nížinách.