Rosa

Rosa
(20. 11. 2008)

Žel, ztracen světa chaosu,
bděl u jezera v rákosu.
Vrat na petlici ze spásy,
hrad zahalený bez krásy.

Raň sebe sama za svůj hřích,
daň, poskvrněný černý smích.
Plač pro spadnutí do Léthé,
tlač svoje srdce zakleté.

Dní mnoho v dáli zmizelo,
v ní štěstí smutek sklízelo.
Tři zkoušky rosou polité,
při nich jsou slova rozbité.

Až na vrchol šlo tělo mé,
kaž svoji duši Salome.
Teď zkouška ducha vyhrála,
leť, tvoje hudba mi hrála.

Pěl, ztracen světa chaosu,
děl nitro své do rákosu.
Pros jeho pomoc ze spásy,
ros mnoho, láska bez krásy.