Okamžiky
Okamžiky
k tomu chvíle co opojně mi voní.
Gramofon tiše zpívá do milostných tonů,
srdce tluče na poplach a v uších zvoní.
V očích leskne se ano, pro tu to chvíli,
cítíme touhu, zrychlený dech.
Už dávno byli jsme si milí,
žádné počkej, žádné nech.
Nádherná prsa, ladné boky
a okamžik co zamotá hlavu.
Proč neznáme se už roky?
Asi míjeli jsme se v davu.
Ale teď už bude všechno jiné,
jsme spolu v pevném obětí.
Tvé tělo kolem mého se vine,
prožijeme krásné století.
Komentáře (21)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
promiň, neměla jsem sílu ti k té poslední básence něco napsat, poslala jsem ti mailíka a pak jukla sem... promiň mi...
30.09.2005 13:05:00 | Cecilka
Když to býti musí,
tak zamávat zkusím...
Parapapá, měj se skvěle
(a múzu neber do postele,
to bys byl ve výhodě
a my skončily ve vodě ;o)
16.09.2005 15:39:00 | Cecilka
Tak! A máš na krku baby dvě!
Chachá!!! Jsem zvědavá, jak si poradíš,
protože my jsme v přesile,
tak ukaž se, jak dovádíš :o)))
16.09.2005 15:17:00 | Cecilka
..to je pecka..odpusť..básničky mě neoslovily tolik jen z jediného prostého důvodu..že ty výtvory..ty okamžité přestřelky nabijí každého do pozivna natolik..že dílo samo o sobě..byť kvalitní jen smutně vytrácí barvy!!
ty komentáře mě dostávají..oba perlíte..s vtipem..s jemností..se šarmem..a něhou..je nádhera se sem dostat..neboť je tu díky tomu tolik energie..že jen slastně slízávám...:o))
16.09.2005 15:11:00 | šuměnka
Těší mě, že přiznáváš své slabé stránky :o)))
Vážně nedostal? A ani mezi řádky?
Tak to mé charitativní nitro neodolá...
letí ti jedna expres... přímo snová! ;o)
16.09.2005 14:42:00 | Cecilka
Není ten tvůj břichabol jen zahráním,
by sis případně řek´ o umělé dýchání? ;o)
16.09.2005 14:20:00 | Cecilka
Pelyněk? Že by osobní zkušenost promluvila?
Že by polovička tobě krmi ochutila?
A nebo jen absint, sem tam kapička
pozvedne náladu človíčka? ;o)
16.09.2005 13:57:00 | Cecilka
Snažím se... z dálky vůní aby omámila,
z blízka pak pohledem buňky navnadila,
ta krmě měla by být vyvážením
chutí. A zdraví přidat i složením...
a kořením...
Bohužel rodinka se mi tak zmlsala,
že dá práci, by jinde obědvala... :o(
16.09.2005 13:40:00 | Cecilka
Tak ty ses prostě rozhod´, človíčku,
že si budem dávat ve dvou rozcvičku?
Dobrá, zatím se tomu nebráním,
ale zapomeň na ulejvání!
A doufám, že krmě byla chutná,
k celkovému požitku je nutná ;o)
16.09.2005 12:38:00 | Cecilka
:o)
Zdá se, že slovy vskutku zahřát umíš,
svádivým šeptem šampusově šumíš...
až by se jedna hlídat měla,
po sektu nedobře se dělá ;o))))
PS: nejsem tak dobrá, jak ty sám,
odpovědí buňku řádně zaměstnám...
prostě přiznávám bez váhání,
že trénuješ mě ve veršování...!
16.09.2005 11:44:00 | Cecilka
Už jsem se téměř vylekala,
žes po včerejšku nepřestal slzy ronit :o)
dobrá, nebudu zlá necitelná baba,
přestanu tě zlobit ;o)
a ta básenka není jenom srdíčková,
všude v těle je kapka vášně doma :o))
Děkuji za potěšení,
jež přineslo mi tvé hodnocení ;o)
16.09.2005 10:44:00 | Cecilka
Sladký pokrm se časem přejí,
tak snaha o mírně kořeněný :o)
Že bych rytíři milému ublížila?
Už jsem kapesníky poštou vypravila!
A než doručí je, v rámci usmíření
přijmi pohlazení... :o)))
15.09.2005 13:39:00 | Cecilka
Proč svazovat duši pevnými pouty?
Proč mít pořád jenom obavy?
Proč chodit stinnými kouty?
Proč nezažít trochu zábavy?
Jaký já jsem Don?
Tak to tedy pardon!
Za pár milých slovíček,
dostal jsem je políček!
:´-(
15.09.2005 13:08:00 | Mava
Jaký čerstvý povětří,
já bych volil tiché příšeří.
Pár poledů do očí,
třeba i jiskra přeskočí.
Možná pár doteků a mrazení,
prostě příjemné mazlení.
15.09.2005 11:34:00 | Mava
Asi se půjdu projít na čerstvé povětří,
tyhle představy snový člověka nešetří ;o)))
Ale vážně, moc hezká básenka! :o)
15.09.2005 11:24:00 | Cecilka