Samotná

Sedím tu na střeše a tiše bloumám

o příběhu,který povím já Vám

Příběh byl o dvou lidech co měli se rádi

nebyli to manželé ani snoubenci

nýbrž jen hodně dobří kamarádi

co měli si vždy co říci

Však jedné noci¨,kdy svítil měsíc

jenž odrážel se krásně v rybníčku

on, chtěl jí vyjít vstříc

a koupil jí červenou kytičku

Ona začala plakat, plakala stále a pořád víc

nechápal jí,ptal se,, co se stalo?"

a ona jen mlčky,hodila do rybníčku svůj střevíc

ptal se ,,Copak je to pro Tebe málo?"

Ona jen zahleděla se do vody a dál

,,Skočíš mi pro střevíc a já budu Tvá"

prohlásila a on vůbec neváhal

skočil dolů a pod vodu plul

za chvíli střevíc na souši byl

však kde je on kam zaplul?

On na souši nebyl

Voda ho pohltila a jeho bezvládné tělo

plulo po hladině a přeci jen chtělo

Trochu lásky a něhy od té dívky

které koupil rudou květinu

dělal si plané vyhlídky

chtěl s ní mít rodinu

Však ted je všechno jinak

a ona tam jen sedí s květinou v ruce

Byl to osud?mělo to být tak?

nebo jenom ona to chce?

Sedím na střeše dál a dál

koukám na nebe

a dál si povídám

ten příběh, pro Tebe..