O dvou srdcích

Jedno srdce běželo,
do druhého vrazilo.
Ptalo se ho, chceš být mým?
Jestli smím, tak budu jím.

Hořela ta srdce, hořela,
pro malou bolest spolu brečela.
Přenesla se přes každou lest,
Až došla k rozdvojení cest.

První srdce mělo zvyk,
nemohlo se ho nabažit.
Druhé srdce se trápilo,
a to ho téměř zabilo.

Brečelo první srdce, brečelo,
házelo si popel na čelo.
Budeš navždy ve mně žít,
jeden bez druhého nemůžem být.

Chátrá, chátrá srdce mé
promíjím Ti ve všechno zlé.
Však na cestu teď dej se svou,
mě jiné slunce svítí nad hlavou.

Zemřelo srdce, zemřelo,
to první se pro něj soužilo.
Kudy chodilo, plakalo,
mrzelo ho, jak se chovalo…