staletí zakletá,
v malém střípku,
pak jednou vykvétá,
z malého kvítku...
rozvitá květina,
co láká a voní,
každého zlosyna,
co život si zvolí...
prokleta byla,
znavená klesla,
sálá z ní síla,
zpovědně hlesla...
propitá celá,
v lidském těle,
slaďounce malá,
ach já chci tebe!
Pěkná to básnička, která mě uplně rozbušila srdce, když jsem si vzpoměl na mého Smíška... pokračuj takhle dál a budu tu nad tvýma basněmi ronit slzy Vela úspěchů ve psaní