Srdce bije

Srdce bije jako blázen
Hlučně jako buben
Jako nějaká automatika
Bez smyslu a přitom účelně
Samovolná praktika
Kterou nikdo neovlivňuje

Je to dar
Je to krása
Když ucho k prsu přitisknu
Je to spása
Je to nezapomenutelný děj
Je to vílí rej
Když slyším tlukot mé milované
Srdce se mi rozbuší
Jako bychom je spojili
A byli spojeni i duší

Je to krása je to spása, ale nelze po něm žádat vše
Když i ono není věčné
Šetřit si ho musíme
Ať jej brzy nezadusíme
Až tlukot totiž ustane
Odejde i s duší
A se vším co obsahovalo
Jen prázdno po něm zůstane
Ale vzpomínky jej budou živit dál
Dokud se i ony neocitnou v nebi s ním
Pak uspořádají si tam krásný bál

Je to spása
Je to dar
Milovat a býti milován
Je to jako poupě růže
Které samo také nevykvete
Chtěj být tedy darován.