přiznávám

.
vinu svou přiznávám
včerejší květiny
pod tvým balkónem
tíží mé svědomí

chudinky uvadly
než ze sna procitneš
u vaší zahrady
a bezděčně, maně

na vrátkách, na plotě
s pohledem do stráně
na ty mnou trhané
položíš dlaně

každou jsem políbil
dal jí své toužení
po něžných dotycích
od tebe, od ženy

k nádraží pod návsí
chodila's tancovat
půvabných, bláhových
bylo ti sedmnáct

a jednou zrána
když jsem zdobil zídku
řekla tvá maminka:
"Tak to jsi ty, Vítku !"

ve školní jídelně
krásně se usmála
k buchtičkám celý rok
šodó mi přidala
.