Konečná

až jednou budeš tuhle báseň číct
jsem si jist
že ani maličký kousek citu neucítíš
nemrkneš, ani slzu neupustíš
tak jako já teď
hle světe věď
že ona zase mi ublížila
k mým nohám sladká slova položila
a zase jen temné lži to byly
černé šípy do srdce se zarazily
já jen sedím, pláču
do hlavy se tluču
za to jak naletěl jsem zas
kdy už konečně příjde ten čas
který mi řekne už nedělej chyby
snad kdyby
jsem tu nebyl
všechno změnil
prý dívej se dopředu
vrať mi tvojí důvěru
dnes už je to zase jinak
pravý opak
děkuji za to že trpím
co dál říct nevím
snad jen že to neovlivním
máš pravdu vpřed vykročím
ale úplně směrem jiným
mrzí mě to