Mé milované

Pro moji milovanou,
která ve dne sluncem je mi,
v noci hvězdou,
hvězdou co nezhasne ti,
sluncem, které nespálí kůži mou.

Pro ni,
ona krev do žil mi vhání,
stejně tak žal a slzy,
když v úzkých mne trápí,
neslibuje nic,
možná i proto, toužím stále víc.

Prosím ji o smilování
a říkám jí věř mi!
Anebo raději ne,
cesty lásko,
sněhem jsou zaváté.