Zas se mi stýská...

Sedím v čekárně u doktora,
zas se mi stýská! Po tobě snad?
Nevím, kdo vůbec může to chápat,
včera jsem přece držela tvoji dlaň...
Včera jsi byl se mnou, u mě,
včera jsi byl tady pro mě...
Tak jako vždy,
tak jako provždy,
tak jak nemůže být pro mě každý...
Jak může tohle vůbec někdo chápat,
když ani já své city nepochopím,
vím, že však šťastná budu jenom tehdy,
až se tvé ruky znovu, zas chytím!
Jsi můj milý, milovaný,
chci to křičet na vše strany...
Chci zpívat, chci brečet a chce se mi smát,
kdo může asi pochopit pocit,
jak se cítí ten, kdo může Tebe milovat...