Letim k tobě..neni úniku

Tolik bych ti toho chtěla říct,
ale nenacházím slova.
Vyšel jsi mi vstříc
políbils mě znova.

Mě to tak krásně bolí
..motýlý křídla mě lechtají v břiše
A dokážu jen šeptat tiše
...život je s tebou lehčí, krásnější...nebolavej
A přitom už vím, že často nám oběma není ani trochu HEJ.

Ruce vzhůru..lásku nebo život!
S tebou mi přestává bejt mrtvo...všude je živo.
Bojíš se, chápu, nejsi puberťák s duhou ve znaku,
ale vzdám se ti celá a ráda – bez přemlouvání, nátlaku.

Protože jak zpívá Nohavica:
„Vlaštovko leť přes čínskou zeď“
A já maluju – je to zatím jen skica,
přelétám velmoce i nesvobody
neb s tebou mě čeká štěstí s několika chody.
Vím, že ne vždy..bez nehody.

Ošetříš mi křídla,
dodáš odvahy k dalšímu letu.
A já lásko děkuji Bohu, životu, světu,
že nám dovolili se potkat a neminout
A že to bylo s komplikacemi,
tímto všem můžeme prominout...