Vrývám do černého nebe
písmem barvy karmínu
slova, věty, verše
pro vášeň a pro vinu.
Píši na nebe z ebenu
tanečními kroky,
proklatou se prý stanu
za ty pošetilé sloky.
Snad proviním se hříchem
spolu s těmi verši,
tím rouháním a chtíčem,
však pro něj srdce buší.
Dílko mne vede k hloubavému zamyšlení, již podruhé se v básni objevuje slůvko "epitaf" snad... není to nic, žádné znamení, kéž všecko je, jak má být.
12.04.2009 10:55:00 | NikitaNikaT.