Do ticha

kupodivu
to tak nebolí,
kupodivu
slzy neroní,
né teď

jen hořkost
vztek či smích
bolest.........................
přetvářku tvoří,
přiznat si,
že něco se rodí
ale i umírá
v nás

po funuse je každý generál

vzlykat nad hrobem odkrytým
kde budu se loučit s láskou svou
kde kytice donesu?
kde padnou slzy?

život je jako řeka
nechť se voda utiší
do ticha ti pošeptám